Moravská Třebová - renesanční perla ČR

PŘÍLEŽITOST PRO VNÍMÁNÍ KRÁSY

Moravská Třebová byla založená kolem roku 1257 Borešem z Rýzmburka jako typické kolonizační město s pravidelným půdorysem. Největšího rozkvětu se jí dostalo v období vlády pánů z Boskovic a Ladislava Velena ze Žerotína (1486–1622), kdy byla centrem humanistické vzdělanosti a získala přízvisko Moravské Athény. Z této doby se dochovala i jedna z nejstarších renesančních památek na sever od Alp, zámecký portál z roku 1492. V centru města lze obdivovat pozdně gotické a renesanční mázhauzy, které nemají kvalitou i počtem zachovaných artefaktů v ČR obdoby. Na rozdíl od mázhauzů renezanční fasády domů vzaly za své při požárech v letech 1840 a 1844, zachovalo se několik portálů a renezanční arkýř. Hodnotná umělecká díla jsou zachována i z období baroka, kdy ve městě působili umělci J. T. Super a J. Pacák. Pro svůj ojedinělý soubor architektonických klenotů se Moravská Třebová stala roku 1980 městskou památkovou rezervací. Návštěvní trasa města začíná v budově městského muzea a končí na Křížovém vrchu.

ZÁMEK

Původně hrad z konce 13. století. Na sklonku 15. století byla zahájena jeho přestavba na renesanční zámek. V letech 1611–1618 jej Ladislav Velen ze Žerotína rozšířil o pozdně renesanční arkádové křídlo. Při požáru města v r. 1840 značná část zámku shořela. Dodnes zůstaly zachovány renesanční arkády, věž, raně renesanční brána z r. 1492 a medailony Ladislava z Boskovic a Magdaleny z Dubé, jedny z nejstarších renesančních památek v ČR. Zámek je rekonstruován od roku 1996. Výstavní sály zámku nabízejí stálé expozice – Humanismus a renesance v Mor. Třebové, moravskotřebovské baroko a rokoko, Mineralogie a geologie města, sbírku zbraní a cínového nádobí a od 1. 4. 2004 jsou rozšířeny o expozice historie bydlení a životního stylu. Zámek nabízí atraktivní zámecké expozice, tajemná zámecká sklepení, posezení ve stylové zámecké kavárně a dětské hřiště. Nově byla otevřena největší středověká mučírna v ČR – stolička pro čarodějnice, skřipec, španělské boty, drtič kloubů, palečnice aj., vše se zvukovými efekty pro dotvoření atmosféry a s výkladem o vývoji tortury u nás. Od dubna 2008 je otevřena nová interaktivní expozice – Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny. Kontakt: www.zamekmoravskatrebova.cz

MUZEUM

Budova muzea byla dostavěna v r. 1906 díky finanční podpoře bohatého třebovského cestovatele a rodáka Ludvíka Holzmeistera. Ten odkázal muzeu své bohaté národopisné sbírky z Egypta, Indie, Tibetu, Barmy, Číny, Japonska a Tichomoří, které nyní tvoří samostatnou expozici. Nově je reinstalovaná část starého Egypta, jíž vévodí mumie mladé ženy. Expozice je komponovaná jako staroegyptská hrobka s malbami na zdi. Po Náprstkově muzeu je tato egyptská sbírka největší v republice. Další významnou částí je japonská sbírka, jíž dominují čtyři samurajské meče. Čepel nejstaršího meče pochází z roku 1420. Samurajské meče nejsou v České republice ve stálé expozici nikde jinde k vidění.

KLÁŠTER FRANTIŠKÁNŮ A KLÁŠTERNÍ KOSTEL

Klášter i kostel byl dokončen v r. 1690 za finanční podpory majitele panství Jana Ondřeje Lichtenštejna a byl zasvěcen sv. Josefu. Jedná se o nenáročnou stavbu, připomínající strohé stavby kapucínského řádu v době baroka. Kostel má i s vedlejší kaplí sv. Petra osm oltářů. Nejvýznamnějším dílem je socha sv. Josefa z r. 1712, umístěná nad vchodem do kláštera, která je dílem sochaře Jiřího Antonína Heinze. V klášteře je umístěna historická knihovna s cennými svazky. V nádvoří kláštera je možno shlédnout historickou studnu z r. 1704. Naproti kostelu se nachází bývalý ženský klášter z r. 1845, ve kterém byl ústav pro vzdělávání mladých žen.

HRADEBNÍ BAŠTY, ZBYTKY OPEVNĚNÍ

Opevnění pochází z počátku 16. století, původně bylo tvořené příkopem, vyšší vnější a nižší vnitřní hradební zdí, jedenácti baštami a městskými branami. Dodnes se dochovaly pouze fragmenty zdí a tři bašty.

MĚSŤANSKÉ DOMY

Ve vnitřní části města zůstal zachován unikátní soubor gotických a renesančních měšťanských domů, postavených z kamene a cihel po velkých požárech města v 16. století. Zejména ve vstupních síních přízemí (mázhauzech) lze obdivovat krásu hřebínkových či sklípkových kleneb, žeber, svorníků a konzol. Některé domy jsou opatřeny portály se znaky pánů z Boskovic a z Lipé, na jejichž výstavbu tehdy přispíval i majitel panství.

MOROVÝ SLOUP

Uprostřed náměstí se nachází morový sloup, postavený v letech 1718–20 na paměť morové epidemie, na níž zemřelo asi 900 lidí, tehdy téměř polovina obyvatel města. Autorem sloupu a jeho sochařské výzdoby je olomoucký sochař Jan Sturm.

RADNICE

Pozdně gotická stavba z doby kolem r. 1520, renesančně přestavěná kolem r. 1560. Druhé patro pochází z r. 1824. V budově se dochovaly místnosti s křížovými a síťovými klenbami, svorníky, polychromovaná žebra, renesanční konzoly, kamenné portály, v zadním traktu arkáda se sgrafitovou omítkou. V pracovně starosty, původně síni konšelů, se zachovala renesanční freska Šalamounův soud z doby kolem roku 1560. Kuriozitou je věž radnice z roku 1521 dostavěná r. 1764, která nemá základy.

FARNÍ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

Původní gotický kostel ze 13. století byl obklopen hřbitovem a kaplemi sv. Antonína a Markéty. Kolem r. 1500 byl hřbitov zrušen a přemístěn na Křížový vrch. Po požáru r. 1726 byl kostel přestavěn na barokní. V interiéru je rozsáhlá barokní sochařská a malířská výzdoba, jíž dominují barokní sochy Víry a Naděje od třebovského sochaře J. F. Pacáka, žáka slavného Matyáše Brauna, malířské fresky od J.T. Suppera a jeho syna Silvestra, oltářní obraz od Josefa Reinische, zlomkovitě se dochovaly vnější i vnitřní fresky J. T. Suppera v Loretánské kapli.

LATINSKÁ ŠKOLA

Na venkovní straně nad okny je sedm renesančních kamenných desek s latinskými a řeckými nápisy. Uvnitř je velká místnost s krásnou hřebínkovou klenbou, zakončenou konzolami, s naučnými latinskými nápisy a jménem ředitele školy – Paulus Eckelius a datem 1566.

KAMENNÝ MOST S POVODŇOVÝMI DESKAMI

Most na Jevíčské ulici tvořil hráz kaskády několika rybníků začínajících jižně pod zámkem a pokračujících až na druhý konec města na Nové sady. Na začátku mostu je umístěno sousoší „Rozloučení s Pannou Marií“ údajně od třebovského sochaře J. Pacáka z r. 1722. Sousoší mělo být součástí Křížové cesty z farního kostela na Křížový vrch. Součástí mostu jsou kamenné desky s popisem následků dvou velkých povodní z r. 1663 a 1770, jež protrhly hráze rybníků u města a způsobily záplavy. Desky s nápisy nechali zhotovit Lichtenštejnové.

SCHODY MRTVÝCH

Jde o kryté schodiště s portálem, na kterém jsou znaky pánů z Boskovic a nápisem „Blažení jsou mrtví, kteří umírají v Pánu“. Schodiště bylo postaveno za panování Jana z Boskovic a vede na Křížový vrch.

KŘÍŽOVÁ CESTA

Barokní sousoší Tří Křížů s postavami Panny Marie, sv. Jana a dvou andělů je dílem sochaře Jiřího Pacáka z let 1730–40. Křížová cesta je tvořena čtyřmi barokními kapličkami, postavenými kolem roku 1723, které měly být součástí velké Křížové cesty začínající ve farním kostele a končící na Kalvárii na Křížovém vrchu.

HŘBITOVNÍ KOSTEL NALEZENÍ SV. KŘÍŽE

V lapidáriu zřízeném z empírové márnice je umístěna řada pozoruhodných renesančních náhrobků z přelomu 16. a 17. století. Jedná se převážně o náhrobky evangelíků, které byly v době rekatolizace po Bílé Hoře odstraňovány a použity k vydláždění kostela. Na hřbitově se nachází i řada hrobů ruských emigrantů, převážně z řad šlechty, kteří působili v letech 1922–35 v ruském gymnáziu ve městě.