Moravská Třebová - renesanční perla ČR

Ochrana obyvatelstva a legislativa

V právním řádu České republiky není ochrana obyvatelstva řešena samostatným zákonem, ale je zakotvena v zákonu č. 239/ 2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“) a v prováděcím předpisu k tomuto zákonu – vyhlášce MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva (dále jen „vyhláška MV“). Dalším prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 463/2000 Sb., o stanovení pravidel zapojování do mezinárodních záchranných operací, poskytování a přijímání humanitární pomoci a náhrad výdajů vynakládaných právnickými a podnikajícími fyzickými osobami na ochranu obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů. Ochranou obyvatelstva se dlouhodobě zabývá i vláda České republiky, která k této problematice přijala svým usnesením č. 417 ze dne 22. dubna 2002 Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015 .Tato koncepce byla vládou upravena, změny byly přijaty usnesením vlády č. 21 ze dne 5. ledna 2005.

Definice pojmu ochrana obyvatelstva

Podle ustanovení § 2 písm. e) zákona o IZS se ochranou obyvatelstva rozumí plnění úkolů civilní ochrany, zejména

• varování,
• evakuace,
• ukrytí (kolektivní ochrana obyvatelstva),
• nouzové přežití obyvatelstva,
• a další opatření k zabezpečení ochrany jeho života, zdraví a majetku (např. individuální ochrana obyvatelstva).

Úkoly civilní ochrany jsou obsaženy v čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě dne 8. června 1977. Česká republika přijala tento dodatkový protokol do svého právního řádu sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 168/1991 Sb.

VAROVÁNÍ

Varování je jedním ze základních opatření ochrany obyvatelstva v případě vzniku mimořádné události nebo krizové situace. Podle ustanovení § 10 odst. 2 písm. c) zákona o IZS zabezpečuje varování hasičský záchranný sbor kraje. Podle ustanovení § 15 odst. 2 písm. c) téhož zákona zajišťují varování osob před hrozícím nebezpečím obecní úřady.

Varování je technicky zabezpečováno s využitím tzv. jednotného systému varování a vyrozumění (JSVV). Tento systém je technicky, provozně a organizačně zabezpečen vyrozumívacími centry, telekomunikačními sítěmi a koncovými prvky varování a vyrozumění.

Vyrozumívací centra jsou součástí operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému pro zabezpečení varování, vyrozumění a předávání tísňových informací. Za vyrozumívací centra se považují i zařízení zřízená za účelem varování a poskytování tísňových informací u právnických osob nebo podnikajících fyzických osob. Ve Pardubickém kraji jsou vyrozumívacími centry krajské operační a informační středisko HZS (KOIS) a operační a informační střediska územních odborů HZS (OPIS).

Telekomunikační sítě jsou linkové a rádiové sítě zabezpečující přenos povelů z vyrozumívacích center pro aktivaci koncových prvků varování a vyrozumění.

Koncové prvky varování jsou technická zařízení schopná vydávat varovný signál, např. elektrické rotační sirény, elektronické („mluvící“) sirény, obecní rozhlasy, bezdrátové obecní rozhlasy a jiná technická zařízení provozovaná obcemi. Koncové prvky vyrozumění jsou technická zařízení schopná předat informaci orgánům krizového řízení, např. mobilní telefony.

HZS kraje umísťuje koncové prvky varování na území obcí s počtem nad 500 obyvatel, v zónách havarijního plánování a v dalších místech možného vzniku mimořádné události. V místech, která nejsou pokryta varovným signálem, může obecní úřad provádět náhradní způsob varování cestou mobilních prostředků složek integrovaného záchranného systému (IZS), zejména silami a prostředky HZS kraje, Policie ČR, sboru dobrovolných hasičů obce nebo obecní policie. Ověřování provozuschopnosti JSVV provádí HZS kraje zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem (nepřerušovaný tón po dobu 140 sekund).

Varovný signál „Všeobecná výstraha“

Dnem 1. listopadu 2001 byl na území ČR zaveden pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události jediný varovný signál „Všeobecná výstraha“. Jedná se o kolísavý tón sirény po dobu 140 vteřin, vysílán může být třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech.

Informace pro obyvatelstvo, jak se chovat v případě spuštění varovného signálu, a jiné praktické rady jsou obsaženy v příručce Pro případ ohrožení, vydané Ministerstvem vnitra – generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (MV – GŘ HZS ČR).

EVAKUACE

Evakuace, jako jeden ze základních způsobů ochrany obyvatelstva, je souhrnem opatření zabezpečujících přemístění (odsun) osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků v daném pořadí priority, z prostoru ohroženého mimořádnou událostí na jiné území.

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí do místa, která zajišťují pro obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.

Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost.

Z hlediska rozsahu opatření se evakuace obyvatelstva dělí na:

• evakuaci objektovou, která zahrnuje evakuaci jedné nebo malého počtu budov, administrativně správních budov, technologických provozů nebo dalších objektů,
• evakuaci plošnou, která zahrnuje evakuaci obyvatelstva části, či celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru.

Z hlediska doby trvání se evakuace obyvatelstva dělí na:

• evakuaci krátkodobou, kdy ohrožení nevyžaduje dlouhodobé opuštění domova, pracoviště apod.,
• evakuaci dlouhodobou, kdy ohrožení vyžaduje dlouhodobý, více než 24 hodinový pobyt mimo evakuované objekty.

Evakuace se přednostně plánuje pro tyto skupiny obyvatelstva:

• děti do 15 let
• pacienty ve zdravotnických zařízeních
• osoby umístěné v sociálních zařízeních
• osoby zdravotně postižené
• doprovod výše uvedených osob

Orgány pro řízení evakuace

Pracovní skupina krizového štábu zajišťující zejména řízení průběhu evakuace, koordinaci přepravy z míst shromažďování do evakuačních středisek, řízení přepravy z nástupních stanic hromadné přepravy do přijímacích středisek a dále do cílových míst přemístění, nouzového zásobování pro obyvatelstvo, koordinaci činnosti evakuačních středisek a přijímacích středisek, spolupráci s orgány veřejné správy a se zdravotnickými a humanitárními organizacemi.

Evakuační středisko zejména zajišťuje řízení přepravy z míst shromažďování do evakuačního střediska , vedení evidence o příjmu evakuovaných osob a poskytování pomoci slučování evakuovaných rodin, přerozdělování evakuovaných osob do předurčených příjmových oblastí a přijímacích středisek, podávání informací v prostoru evakuačního střediska, první zdravotnickou pomoc, převoz raněných nebo nemocných do zdravotnických zařízení, nocleh a stravování pro personál a evakuované obyvatelstvo, které se v evakuačním středisku zdrží déle než 12 hodin, udržování veřejného pořádku,podávání informací o průběhu evakuace pracovní skupině krizového štábu.

Přijímací středisko zajišťuje příjem evakuovaných osob, přerozdělení osob do určených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování, první zdravotnickou pomoc, popř. odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení, informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními , o počtech a potřebách evakuovaných osob.

UKRYTÍ

Ukrytí (kolektivní ochrana) obyvatelstva se při mimořádných událostech a krizových situacích se zajišťuje v improvizovaných a ve stálých úkrytech. V případě mimořádných událostí a krizových situací nevojenského charakteru se především využívají improvizované úkryty. „Ukrytí“ obyvatelstva v případě mimořádné události, např. v důsledku havárie s únikem nebezpečných škodlivin, by spočívalo v tom, že by obyvatelé v ohroženém území neopouštěli budovy a objekty, ve kterých se v dané chvíli nacházejí a případně by provedli s využitím dostupných prostředků utěsnění oken a dveří těchto objektů. V případě mimořádných událostí a krizových situací v souvislosti s vojenským ohrožením (v případě vyhlášení krizových stavů STAV OHROŽENÍ STÁTU nebo VÁLEČNÝ STAV) se budou využívat stálé úkryty a v místech, kde tyto nejsou k dispozici, rovněž úkryty improvizované.

Stálé úkryty tvoří trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo stavby samostatně stojící a dělí se na:

• stálé tlakově odolné úkryty (STOÚ),
• stálé tlakově neodolné úkryty (STNÚ),
• ochranné systémy podzemních dopravních staveb (např. metro).

Návod k výběru vhodných prostor a způsob budování improvizovaných úkrytů je uveden v příručce Sebeochrana obyvatelstva, vydané MV – GŘ HZS ČR.

NOUZOVÉ PŘEŽITÍ

Nouzové přežití obyvatelstva zahrnuje přípravu a realizaci opatření pro:

• nouzové ubytování
• nouzové zásobování potravinami
• nouzové zásobování pitnou vodou
• nouzové základní služby obyvatelstvu
• nouzové dodávky energií
• organizování humanitární pomoci

Tato opatření jsou řešena Plánem nouzového přežití obyvatelstva, který je součástí havarijního plánu kraje. Mimo to je způsob realizace opatření nouzového přežití v působnosti hasičského záchranného sboru České republiky řešen interní směrnicí MV – GŘ HZS ČR.

Zabezpečení opatření nouzového přežití představuje souhrn činností a postupů věcně příslušných orgánů, dalších zainteresovaných subjektů a samotných občanů prováděných s cílem minimalizovat negativní dopady mimořádných událostí na zdraví a životy postiženého obyvatelstva. Opatření nouzového přežití navazují na evakuaci obyvatelstva z postiženého území nebo jsou realizována přímo v prostoru ohroženém následky mimořádných událostí.

Východiskem pro organizování těchto opatření je Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, schválená usnesením vlády č. 417 ze dne 22.4.2002, se změnami schválenými usnesením vlády č. 21 ze dne 5. ledna 2005. V koncepci je stanoveno, že k zabezpečení nouzového přežití obyvatelstva postiženého mimořádnou událostí budou na centrální úrovni k dispozici pohotovostní kapacity pro 3 000 postižených osob, které budou tvořit stávající materiální základny humanitární pomoci pro 2 250 osob v působnosti Ministerstva obrany a nově vytvořené kapacity pro 750 osob v působnosti Ministerstva vnitra. Pro uvedené počty osob bude stát garantovat další nezbytná opatření pro jejich nouzové přežití. Na úrovni krajů bude vytvořeno 15 mobilních kompatibilních kontejnerových souprav, každá pro 25 postižených osob, tj. celkem pro 375 osob.

Pro případy mimořádných událostí, např. velké dopravní havárie, teroristické akce, rozsáhlé požáry, větrné smršti, sněhové kalamity, jejichž vznik a působení zpravidla nelze časově, prostorově a co do počtu postižených osob předvídat, budou v působnosti HZS ČR připravena další opatření k nouzovému přežití osob postižených důsledky obtížně předvídatelné mimořádné události.

Na centrální úrovni bude s využitím současného materiálu uloženého ve skladech GŘ HZS ČR zkompletováno a postupně doplněno pět unifikovaných souprav materiálu nouzového přežití pro případy mimořádných událostí velkého rozsahu. Každá souprava bude obsahovat materiál pro 150 osob. Kompletace souprav ve skladech GŘ HZS ČR bude dokončena v roce 2005 a jejich doplnění chybějícím materiálem do roku 2009.

Soupravy materiálu budou uloženy ve skladech GŘ HZS ČR a předurčeny pro potřeby HZS krajů. Převzetí, vývoz materiálu ze skladu, rozvinutí soupravy a její obsluhu zabezpečí HZS kraje, na jehož teritoriu došlo k mimořádné události. K vývozu, rozvinutí a obsluze soupravy budou využity především jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí, dále zařízení civilní ochrany obcí, občanská sdružení a humanitární organizace. V každém kraji budou k tomuto účelu hasičským záchranným sborem kraje smluvně předurčeny síly a prostředky z uvedených subjektů, připraveni a zmocněni příslušníci HZS kraje k převzetí souprav materiálu ze skladů GŘ HZS ČR a zabezpečena jejich příprava a nácviky.

V současné době je pro případ mimořádné události, jejíž vznik lze obtížně časově a prostorově předvídat, HZS Pardubického kraje vybaven kontejnerovým automobilem nouzového přežití k poskytnutí rychlé, účinné a neodkladné pomoci obyvatelstvu postiženému následky této mimořádné události v počtu do 30 osob. Na územní úrovni jsou pro potřeby nouzového přežití vytvořeny soupravy k okamžitému použití pro 20 osob na každé stanici HZS kraje a soupravy k následnému použití pro 50 osob u každého územního odboru HZS.

INDIVIDUÁLNÍ OCHRANA OBYVATELSTVA

K individuální ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin při mimořádných událostech se využívají prostředky improvizované ochrany dýchacích cest , očí a povrchu těla. Jedná se o jednoduché pomůcky , které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků a které omezeným způsobem nahrazují prostředky individuální ochrany (PIO).

Při stavu ohrožení státu a válečném stavu (krizové stavy v souvislosti s vojenským ohrožením) se provádí PIO pro vybrané kategorie osob a to:

• dětské ochranné vaky do děti do 1,5 roku
• dětské ochranné kazajky pro děti do 1,5 roku do 6 let
• dětské ochranné masky pro děti od 1,5 do 18 let
• ochranné masky pro osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních
• ochranné masky pro doprovod výše uvedených osob

K zabezpečení výdeje PIO zjišťuje HZS kraje v součinnosti s krajským úřadem potřebné množství a strukturu PIO podle počtu dětí neumístěných ve školských zařízeních a podle projektované kapacity školských zařízení a lůžkové kapacity zdravotnických, sociálních a obdobných zařízení se zálohou 10 %.

K zabezpečení výdeje PIO plánuje HZS kraje v součinnosti s obecními úřady výběr a přípravu prostorů pro jejich přechodné uskladnění a pro jejich výdej stanoveným skupinám obyvatelstva. Tato opatření stanovuje Plán individuální ochrany obyvatelstva, který je součástí havarijního plánu kraje.

Použití PIO předurčených k ochraně před účinky zbraní hromadného ničení k ochraně obyvatelstva v případě vzniku havárie s únikem nebezpečných škodlivin je prakticky nemožné. Jednak by bylo nutné pořídit speciální ochranné filtry proti průmyslovým škodlivinám a zejména by bylo nutné tyto prostředky vydat obyvatelstvu již v období před vznikem mimořádné události a tím vytvořit předpoklady pro jejich okamžité použití. Hlavním způsobem ochrany obyvatelstva v těchto případech zůstává použití improvizovaných prostředků.

Způsob chování a ochrany obyvatelstva v případě vzniku havárie s únikem nebezpečných chemických látek je obsažen v příručce Únik NCHL, vydané MV – GŘ HZS ČR. V současné době je na trhu dostatek ochranných prostředků domácí i zahraniční produkce, které si mohou občané pořídit z vlastních prostředků. Pod následujícím odkazem jsou uvedeny vybrané prodejny ochranných prostředků.